MTB Křivoklátsko

szraz prirody

 

straz prirodyV chráněné krajinné oblasti se můžete pohybovat zónami národních přírodních rezervací, aniž byste si toho kvůli nedostatečným či chybějícím ukazatelům byli vědomi. Není proto vyloučené, že budete kontaktováni stráží přírody, která Vás má povinnost na tuto skutečnost upozornit.

Stráž přírody, jejíž postavení je upraveno zákonem 114/1992 Sb., poznáte bezpečně: člen stráže nosí stejnokroj (může být jen unifikovaná košile) s ramenní nášivkou označující Stráž přírody a vždy, když Vás osloví, se také prokazuje odznakem a průkazem. Na požádání je povinen Vám poskytnout číslo svého průkazu. V průkazu je vyznačena oblast jeho působnosti.

Strážce má statut úřední osoby, tudíž smí ze zákona zjišťovat Vaši totožnost a Vaší povinností je se mu prokázat. Strážce smí požadovat průkaz totožnosti pouze v případě, že existuje důvodné podezření z porušování zákona o ochraně přírody (rozdělávání ohně, táboření mimo vyhrazená místa, pohyb mimo značené cesty v rámci NPR apod.). Pokud toto podezření neexistuje, není strážce Vaši totožnost oprávněn ověřovat.

Pokud na žádost strážce přírody, který má důvodné podezření z porušování zákona o ochraně přírody, Váš průkaz totožnosti nepředložíte, vnímá se tento krok jako maření úředního výkonu.  Strážce Vás smí – opět podle znění zákona – v takovém případě zadržet do příjezdu Policie ČR, případně předvést policejnímu orgánu. Budete-li se zadržení fyzicky bránit, bude na tento krok pohlíženo jako na násilí proti úřední osobě (Zákon č.40/2009 Sb.).

chkoStráž není proti prověřované osobě oprávněna užít jakýchkoliv donucovacích prostředků. Tím je stráži přírody znemožněno účinně zasáhnout v případě odmítnutí identifikace. V příručce strážců vydané Asociací strážců s podporou Ministerstva životního prostředí se doporučuje: „V praxi na odlehlém místě platí tedy zákon silnějšího. Nezapomeňte, že u nás stráž nemá statut policie jako na Slovensku nebo v zemích s americkým modelem strážce přírody, kde k tomu mají oporu v zákonu, používají služební zbraně a služebního psa, pouta a především: jsou k tomu cvičeni […]. ZOPK neumožňuje, jako např. kolegům na Slovensku, k zadržení přistižené osoby použít donucovacích prostředků. Jak však někoho zajistit a zároveň se nedostat do konfliktu s omezováním jeho osobní svobody, však naši zákonodárci již neřešili a každá rada je zde drahá. O něco snáze řešitelná je situace, pokud jsou strážci dva (příp. má strážce s sebou důvěryhodného společníka; o služebním psu nemluvě).. Pokud je strážce sám, nebo pokud je přestupců několik, záleží vše už jen na komunikačních dovednostech a odhodlanosti strážce.“ 

Stráž přírody je vnímána nejen jako nástroj ochrany přírody, ale současně jako veřejně-reprezentativní složka správy CHKO. Z tohoto hlediska by stráž měla usilovat o řešení sporů smírčí cestou. Z mediálních zdrojů vyplývá, že stráž přírody CHKO Křivoklátsko užívá přednostně domluvy a pouze za výjimečných okolností sahá k udělování pokuty (do maximální výše 1.000,- Kč blokově, resp. 4.000,- v dalším úředním řízení).

Problematika stráže přírody je podrobně popsána v Zákoně 114/1992 Sb. § 81 a prakticky rozebrána v Příručce stráže přírody.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.